Jak naznačuje její jméno pochází Tibetská doga původně z Tibetu. Stejně jako je zajímavá tato země, je zajímavá i tato psí rasa. Patří mezi málo početná plemena, vyniká mimořádnou povahou a majestátním vzhledem. Je velmi věrná a oddaná své rodině.
Historie
Tibetská doga je jednou z nejstarších čistých ras zachovaných v původní podobě, které známe. První písemné zmínky o tomto psu pocházejí z období cca 1000 let před našim letopočtem. Aristoteles psal o Indickém psu a podle všech známek měl na mysli Tibetskou dogu. Také Megastheus popisoval v roce 327 př.n.l. Indického psa s visícíma ušima, ohromnými kostmi, svaly, velkou hlavou a širokým nosem. Poté cestovatel Marco Polo objevil na svých cestách Tibetského mastiffa a popsal ho jako" obrovského, vynikajícího psa o velikosti podobnému oslu".
Vzhled
Celkový vzhled je mohutný, těžký, dobře stavěný se silnou kostrou. Působí vážným dojmem. V tomto plemeni se spojuje majestátní síla, mohutnost a vytrvalost. Pomalu dospívá. Feny dosahují nejlepší kondice ve dvou až třech letech, psi okolo 4 roku.
Povaha a využití
Tibetská doga je dokonalý psí aristokrat. Je vysoce inteligentní, nezávislá, ochránce, respektuje příkazy, velice věrná své rodině a svému teritoriu. Pokud bude od útlého věku seznámena s domácími zvířaty (kočky, koně..), bude je také chránit. K dětem je velmi trpělivá, není útočná. Nevyhledává konflikty, na vycházkách je bezproblémová, ale vyžaduje-li to situace, neváhá a zasáhne. Vůči cizím lidem se chová rezervovaně, ale když je vše v pořádku, návštěvu uvítá a dlouho si ji pamatuje. Je zcela nevhodná na řetěz, nebo do kotce. Pak může být i nebezpečná. Ráda je doma i venku, nejraději však v přítomnosti svého pána. Má ráda volnost, vyhledává si vyvýšená místa, aby měla o všem přehled, naopak nemá ráda malé uzavřené prostory.
Péče
Péče o srst je jednoduchá. Stačí jednou týdně prokartáčovat, pouze v době línání (v jarním období) je třeba vyčesávat starou, mrtvou podsadu. Je to otázka asi 14 dní. Zvláštní pozornost vyžaduje místo za ušima, kde se může vytvořit hrouda ze zcuchaných chlupů. Srst Tibetské dogy nemá sklony k filcovosti, takže péče nevyžaduje velké úsilí ani čas. Pokud zmokne, oklepe se a sama během chvilky proschne. Díky husté podsadě se voda nedostane na kůži. Zvláštností tohoto plemene je, že není cítit..
Toto plemeno není náchylné k žádným specifickým nemocem.
Vzhledem k tomu, že se jedná o obří plemeno, je nutné krmit velmi kvalitní stravou. Nejlépe granulemi vyšší třídy pro obří plemena, kde je vyvážen poměr vápníku a fosforu. Dále je velmi důležité přidávat ke stravě přípravky na podporu vývoje kloubů. Tibetská doga není vzhledem ke své mohutnosti velký jedlík, ale štěňátka je lepší hlídat a nepřekrmovat je.
Feny Tibetské dogy hárají jednou za rok, většinou na podzim. Může být chována celoročně venku.